Od roku 2016 se stal Kačerov první a zatím jedinou vesnickou památkovou zónou v Orlických horách. Po válce vysídlená vesnice má dnes jen hrstku stálých obyvatel. Ale také nadšence, kteří pomáhají křísit zdejší památky, mezi něž patří například místní kaplička nebo kostel sv. Kateřiny.
Vítr profukuje mezi starými náhrobky na hřbitově vedle kostela sv. Kateřiny. V sousedství stojí bývalá škola a dole v údolí je roztroušeno několik starých stavení. Vládne tu klid. Ani se nechce věřit, že tu kdysi žilo přes 500 obyvatel. Jenže to už odvál čas. Původních roubenek se dochovalo jen něco přes dvacet, k tomu tři stodoly, zmíněná škola, kostel a kaplička. Zhruba pětina toho, co tu kdysi stálo. A k sečtení trvale žijících obyvatel by vám dnes lehce stačily prsty u rukou. Právě tady – v Kačerově – v roce 2016 vznikla první vesnická památková zóna v Orlických horách. A zatím jediná. Nejde však o žádný skanzen, opravuje se tu, staví. A letos k došlo v Kačerově dokonce k radostné události, kdy se tu v jedné rodině, která se sem přistěhovala, narodil první občánek od války. Kromě toho tady postupnou obnovou procházejí místní památky.
„Hodně se angažujeme kolem kostela, je tu takovou dominantou. Většina z nás věřících ale není,“ podotýká jeden ze zdejších chalupářů Martin Vosecký ze spolku Údolí Kačerov, který má oficiálně 13 členů, ale k tomu i sympatizanty, kteří se účastní brigád.
Jak to v současné době vypadá s opravou kostela?
Vypadá to, že letos bude dokončená oprava střešní krytiny a krovu. Pokládá se tam štípaný modřínový šindel. Spolek už loni zajistil projekt na odvlhčení kostela, letos prošel úřední cestou, teď se bude vybírat zhotovitel a v dalších pak budou probíhat stavební práce. Za projekt jsme dali asi 300 tisíc korun z darů, protože vlastníkem je farnost, ale ta moc peněz nemá, takže se využívají spíš dotační programy, jak Královéhradeckého kraje, tak Ministerstva kultury. Spolupracujeme s památkáři z Josefova – z Národního památkového ústavu, případně s paní Chovančíkovou z Rychnova, dlouhodobě spolupracujeme také s obcí Zdobnice, která nás i finančně podporuje. Angažujeme se v této záležitosti už asi 15 let.
Konají se v kostele nějaké akce?
Pravidelně se tam koná adventní koncert, půlnoční, pak v závislosti na tom, jaký je tady pan farář, obměňuje se nám tak za tři roky, se tu konají i mše. Během roku je pak pravidelnou akcí poutní mše v červenci, protože je kostel zasvěcen sv. Kateřině. Ale pak jsou to i další nahodilé akce, občas nějaký koncert.
U kostela je hřbitov, kde byli pohřbíváni místní německy mluvící obyvatelé, přičemž po válce byla, podobně jako jiné obce v pohraničí, vesnice vysídlena. Staráte se také o obnovu těchto hrobů, nebo o ně pečují potomci těch, co tu žili, jezdí sem?
Jsou tam dva typy hrobů: jeden typ jsou ty původní po Němcích, občas i Němci přijedou. Prováděli jsme také nějaké opravy, protože jeden hrob je cínový, což je dost unikátní. Zhotovovala se tam stříška a prováděly se další drobné opravy. Poslední roky se o hřbitov poměrně hezky stará obec, ale ne vždy tomu tak bylo. Pomáháme hroby udržovat, obnovovat. Druhá kategorie hrobů je pak těch, kde jsou pohřbeni lidé například z Kunčiny Vsi, protože tam hřbitov není. Je to oficiální pohřební místo, další je na Zdobnici.
Je na kačerovském hřbitově pohřbena i nějaká místní významná osobnost?
Je tam pohřben i profesor Emilian Kaufmann (5.1.1852 – 7. 7. 1912). Byl to profesor a zakladatel ORL jako lékařského oboru v Československu, narodil se v Kačerově ve škole, byl to syn učitele. Byl to renesanční člověk, kapacita v oboru, ale s prvky Járy Cimrmana. Byl také v cyklistickém spolku, odkud ho vyhodili, bylo to v době, kdy na tom jezdili jen nadšenci, byli to velocipedisti, vyhodili ho, protože neplatil členské příspěvky. Měl sice německé jméno, ale na hrobě je napsáno latinsky a Kačerov je tam česky, hlásil se v době, kdy to tu bylo hodně německo-jazyčné, k česko-jazyčné části.
Kolik chalup tady vůbec je?
Rozdělujeme to takto: chaty jsou původní po Němcích, chalupy novodobější, od 70. let, pak je tu pár novostaveb, je tady zhruba 40 objektů. Těch lidí je přes sto, ale ani se všichni neznáme. My jako Údolí Kačerov jsme ti, kteří se zasazují o obnovu původních staveb a rekonstrukci v maximální míře. Snažíme se přispět k zachování historického rázu a i s životním prostředím děláme věci ku prospěchu.
Už od roku 2016 je tady první a jediná vesnická památková rezervace v této oblasti. Jak se v ní žije, přináší to nějaká omezení?
To je dlouhá historie, vedly se k tomu mnoho let diskuse, kdy se vytahovaly všechny argumenty, že z toho bude skanzen, bude to mrtvé a že nám sem ještě budou jezdit spousty turistů a bude to k nežití. Ale když se projedete po obci, uvidíte, že lidi opravují, staví, bourají, jsou tady i novostavby.
Rychnovský deník.cz
Jana KOTALOVÁ