STRUČNÁ HISTORIE KAČEROVA
První doložená písemná zmínka o Kačerovu je z r. 1562. Jedná se o urbář Rychnovského panství dokumentující sklářskou výrobu v Kačerově a jmenuje i jednotlivé obyvatele. Urbanismus obce i nálezy v lokalitě však dokladují existenci vsi minimálně o sto let dříve. Druhotně zmiňované letopočty jako např. 1449, 1489 či 1556 tak mohou potvrzovat legendu, že Kačerov založili uprchlíci ze Svatopolského kláštera, vypáleného v r. 1420 východočeskými husity. Až do poloviny 17. století byl Kačerov českou vesnicí. Zaznamenáváme jména jako Jíra Táborků, Waczlaw Lzyczarz, Petr Kotlyna (1562), Martin Sklenář (sklářský mistr), Jakub Jeniků, Jan Czierný, Důra sklenárská vdova, Wáczlaw Rohonek (1571), Jan Nováků, Wáczlaw Šenkýř, Wáczlav Zrůbáček, Jindra Hajnej (1597).
Sklářská výroba v Kačerově zanikla kolem roku 1610. Důvodem byl nedostatek dřevní hmoty. Bývalý hutní statek, později č.p. 1 se stal rychtou a největším statkem ve vsi. Kačerov se přeměnil na zemědělskou osadu, což byl obvyklý jev v Orlických horách.
Po roce 1621 docházelo postupně k odlivu českého obyvatelstva a naopak přílivu německého etnika. Důvodem byla drastická těžba dřeva na pozemcích v držení královské komory pro potřeby dolů v Kutné hoře. Místní obyvatelstvo, neschopné zvládnout těžbu, bylo nahrazováno těžaři z Tyrol, dříve působících v Krkonoších. V roce 1654 zaznamenáváme vedle českých jmen i jména jako Kryštof Ulrych, Jakub Hybner, Kašpar Hermann. Počátkem 18. století se kačerovské rody ustalují. Mizí definitivně česká jména i první jména německá. Nalézáme známé, příbuzensky později velmi provázané, rody Nentwichů, Pischelů, Ungrádů, Neffů či Brisselů.
První dřevěný kostel stál v údolí (dnes kamenný kříž proti mlýnu) již před rokem 1556 (1449). V roce 1683 bylo rozhodnuto o zboření „stářím zchátralého kostela“ a jeho výstavbě na místě dnešní stavby. Byl znovu postaven roku 1684 nad údolím a byl opět dřevěný. Vyhořel po zásahu blesku v roce 1794. V letech 1796-8 byl vybudován nový klasicistní kamenný kostel sv. Kateřiny, stojící dodnes.
Škola byla v Kačerově založena před rokem 1691. Byla zpočátku provozována po chalupách. V roce 1822 byla postavena nová kamenná budova školy vedle kostela, která byla v roce 1883 zvýšena o roubené patro. Dvoutřídka vyučovala až 96 dětí.
Obec žila převážně zemědělskou činností, tkalcováním, lepením lubových krabiček, řemesly všeho druhu, těžbou dřeva atd. V roce 1888 zde stálo 104 domů s 524 obyvateli. Působil zde lékař i zubař. Po r. 1945 bylo veškeré německé obyvatelstvo ve třech vlnách odsunuto do Německa. Následný pokus o osídlení se nezdařil, domy chátraly a postupně bylo 70 procent stavení, včetně hospodářských budov zbořeno. Mezi nimi i vzácná renesanční budova sklárny a rychta č.p. 1, dva mlýny i největší statky ve vsi.
Proti tomuto nezadržitelnému trendu v Kačerově počala působit od roku 1947 skupina chalupářů v čele s herečkou Evou Gerovou (Šanovcovou). Byl tak zachráněn vzácný soubor lidových staveb v nejcennější a historicky nejstarší části obce. Do dneška se tak zachovalo 31 původních objektů (25 chalup, škola, kostel, kaple a dvě stodoly). Naštěstí jen menší část těchto objektů byla přestavbami vážně poškozena. Počátkem 70. let byla v katastru Kačerova povolena stavba chat, kterých je v současné době 23. Kačerov je od 80. let částí obce Zdobnice. V posledních padesáti letech nepřekročil počet trvale žijících obyvatel v Kačerově pět osob.
HISTORIE KAČEROVA – ročníková práce Marie VYHNÁLKOVÉ
Kačerov v Orlických horách, Marie Vyhnálková – ročníková práce
______________________________________________________________________________________
Digitalizované matriky farního úřadu KAČEROV